Čas
LOXONE

Základní požadavky na regulaci teploty a chlazení

  • hinzugefügt: 05.07.2015   |   Autor: Zbyněk Kučera   |   34 gelesen / angezeigt

V domě s inteligentní instalací je hlavní zásadou mít výdaje na energie za topení a chlazení pod kontrolou. Většinou jsou tyto výdaje největší položkou na vyúčtování.
Hlavní zásadou by měla být schopnost regulovat teplotu prostoru v každé místnosti. To znamená mít v každé místnosti samostatný topný okruh, prostorové teplotní čidlo (nejlépe i podlahové), okenní senzory a senzory přítomnosti. Toto by byl nejideálnější stav. S takto postavenými vstupy a nastavenými parametry dokáže inteligentní regulace pokojové teploty maximální efektivnost v úspoře nákladů. To znamená, že maximálně ušetří, ale udrží komfortní nastavené parametry. Pomocí ekvitermní regulace s vlivem zátěže se centrální inteligentní jednotka neustále učí a vyhledává v minulosti podklady pro nejoptimálnější okamžité nastavení svých výstupů. První 2-3 týdny trvá, než systém posbírá podklady a může se odpovědně rozhodnout.



Příklad: Chcete mít ráno v 7:00 hodin v koupelně 22°C (ideální pro ranní sprchování), otázka v tu chvíli je, kdy má systém začít topit, aby v danou dobu byla teplota podle vašeho přání. Systém dokáže pro nejoptimálnější rozhodnutí pracovat s mnoha sebranými a naučenými podklady. Venkovní teplota, vnitřní teplota prostoru, vnitřní teplota podlahy, teplotní setrvačnost zdroje, východ slunce, vliv oteplení z vnějšku, vlhkost,....atd. Během 2 -3 týdnů se systém naučí vnímat základní parametry a potom nadále dokáže hledat v minulosti potřebné data. Takže během pár týdnů budete mít jistotu, že ráno v 7:00 hodin bude v koupelně 22°C a systém toho dosáhl  nejefektivnějším způsobem.

To samé platí pro režim chlazení. Dalším důležitým prvkem pro celý systém jsou venkovní elektrické žaluzie. V případě chlazení bude systém nejprve volit pasivní ochranu před narůstající pokojovou teplotou. To znamená, že jakmile se bude pokojová teplota blížit k horní hranici teploty komfortní, systém spustí venkovní žaluzie, naklopí lamely proti slunce tak, aby odrážely co nejvíce tepelné energie, a celý den bude toto nastavení držet s trajektorií slunce. Samozřejmě pokud budou splněny všechny podmínky pro toto řešení. Tímto, v podstatě jednoduchým opatřením, dokáže systém ušetřit energii vydanou na ochlazení prostorové teploty. Pokud však pasivní řešení neudrží komfortní teplotu, až pak začne systém používat aktivní chlazení. 
Dalším doporučeným opatřením v optimalizaci energetického managamentu je vstup okenních a dveřních kontaktů do samotné regulace. V podstatě to znamená to, že při topném režimu otevře-li se okno, systém okamžitě přestane držet komfortní teplotu a začne regulovat na sníženou teplotu, nebo přestane topit úplně. Toto velice jednoduché opatření dokáže přinést až 35% úspor energie vynaložené na topení za topnou sezónu.
Veškeré tyto požadavky na senzory, výstupy a postupy jsou popisovány jako nejoptimálnější. Systém dokáže pracovat i velice dobře jen s minimálními vstupy a výstupy.
Pro inteligentní systém je samozřejmostí komunikace se všemi zdroji tepla nebo chlazení - tepelná čerpadla, klimatizace, rekuperace, oběhová čerpadla kolektorů, fotovoltaický zdroj,… atd. Každé zařízení, které dokáže komunikovat přes rozhraní RS232 nebo RS485, je systém schopen ovládat a regulovat podle možností.
Další zajímavosti a technické podrobnosti v dalším článku.
Zbyněk Kučera


 
    Derzeit gibt es kein Kommentar vorhanden

    kommentar hinzufügen